Tajemství starého deníku - prolog

14. června 2012 v 19:48 | Sanny
Takže prolog alias začátek dobrodružství. Kapitoly budou o něco delší :-)

Před 6-ti lety..

Vítr tiše pěl své písně a něžně pohupoval korunami stromů. Noc byl klidná. Nikoho ze zdejšího města Tewn-fox (tejvn fóx)by nenapadlo, že dnešní noc může být pro někoho z jejich blízkých osudná. Bella pohodlně seděla na zadních sedačkách. Máma s tátou se zatím snažili přijít na to jak se vrátit zpět do Tewn-fox, Za tím co ona měla ve sluchátkách hlasitou,uklidňující hudbu, která ji v hlavě skládala myšlenky jako puzzle. V dešti a mlze se jelo špatné, jelikož stěrače nesouhlasily z rychlostí padání deště. Rodiče přizastavili u benzínky a tankovali benzín, Bella zatím rozpoznávala obrazce rýsující se v mlze. Déšť noc rušil svý tlukotem. Když se auto opět rozjelo, začínal déšť ustupovat, byo to zlepšení i přesto že mlha se stále nechtěla vypařit z povrchu zemského. Až asi o půl hodiny později si Bela sundala sluchátka a začala více vnímat okolí. Podél silnice byli z obou stran vysázené všelijaké listnaté stromy, ktar v noci působily úchvatně. Auto se nadále hnalo rychlostí zpět do Tewn-fox. "Ukaž mi to!" Otec Belly už byl trochu z matený a rozčilený. Svůj zrak vrhl na mapu, kterou držela jeho manželka v ruce. Při chvíli nepozornosti se volat přetočil a auto na razilo do stromu. Bella byla slabá, ale i přesto viděla krev, která tekl proudem. Když přijela záchranka ještě viděla jak jejímu otci zakrývají hlavu a odváží ho jako mrtvolu. Máma byla poraněná a ona viděla, že je v bezvědomí. "Mami.." Šeptla dětským hláskem do tajuplné noci. Probudila se až v nemocnici se zašitou hlavou a nohou v sádře. Tělem ji projela prudká bolest. Po chvíli se vzpamatovala, ve stejné chvíli k ní přistoupila doktorka. "Ahoj já jsem doktorka Rightfrová. Můžeš mi říkat Sally." Zazubila se starší žena."Ahoj já jsem Bella a můžete mi říkat ..Bello." "Chceš se podívat za mamkou??" Na tuhle otázku už pouzle kývla, vzala si berličky a následovala Sally. "Tady leží." Doktorka se Mile usmála a ukázala na dveře pokoje s číslem "10". "Mami jak ti je??" "Není mi dobře, ale snad bolesti ustanou. Předem ti radši daruji tento náhrelník. Nosím ho na krku od smrti mojich rodičů. Dobře ho opatruj a on tě ochrání. Navíc ti pomůže v nevyřešitelných chvílích." V ruce se ji zablýskl kus kovu ve tvaru složité růže, navlečený na kůži. "Mami, ale vždyť mi ho můžeš dát, až dýl." "Co když už nebude..." šeptla a nastalo ticho.
____________________________________________________________________________________________
Pred 6-timi rokmi ..Vietor ticho pel svoje piesne a nežne pohupoval korunami stromov. Noc bola pokojná. Nikoho z tunajšieho mesta Tewn-fox (tejvn Fox) by nenapadlo, že dnešná noc môže byť pre niekoho z ich blízkych osudná. Bella pohodlne sedela na zadných sedačkách. Mama s otcom sa zatiaľ snažili prísť na to ako sa vrátiť späť do Tewn-fox, Za tým čo ona mala v slúchadlách hlasnú, upokojujúcu hudbu, ktorá ju v hlave skladala myšlienky ako puzzle. V daždi a hmle sa išlo zlé, pretože stierače nesúhlasili z rýchlosťou padania dažďa. Rodičia přizastavili u benzínky a tankovali benzín, Bella zatiaľ rozpoznávala obrazce rysujúcej sa v hmle. Dážď noc rušil svy tlkotom. Keď sa auto opäť rozbehlo, začínal dážď ustupovať, byo to zlepšenie aj napriek tomu že hmla sa stále nechcela vypariť z povrchu zemského. Až asi o pol hodiny neskôr si Bela dala dole slúchadlá a začala viac vnímať okolie. Pozdĺž cesty boli z oboch strán vysádzané všelijaké listnaté stromy, ktar v noci pôsobili úchvatne. Auto sa naďalej hnalo rýchlosťou späť do Tewn-fox. "Ukáž mi to!" Otec Belly už bol trochu z mätenie a rozčúlený. Svoj zrak vrhol na mapu, ktorú držala jeho manželka v ruke. Pri chvíľu nepozornosti sa volať pretočil a auto na razilo do stromu. Bella bola slabá, ale aj napriek tomu videla krv, ktorá tiekol prúdom. Keď prišla záchranka ešte videla ako jej otcovi zakrývajú hlavu a odváža ho ako mŕtvolu. Mama bola poranená a ona videla, že je v bezvedomí. "Mami .." Šepkala detským hláskom do tajuplnej noci. Prebudila sa až v nemocnici sa zašitý hlavou a nôh v sadre. Telom ju prešla prudká bolesť. Po chvíli sa spamätala, v rovnakej chvíli k nej pristúpila doktorka. "Ahoj ja som doktorka Rightfrová. Môžeš mi hovoriť Sally." Zazubila sa staršia žena. "Ahoj ja som Bella a môžete mi hovoriť .. Bello." "Chceš sa pozrieť za mamkou??" Na túto otázku už pouzle kývla, vzala si barličky a nasledovala Sally. "Tu leží." Doktorka sa Mile usmiala a ukázala na dvere izby s číslom "10". "Mami ako ti je??" "Nie je mi dobre, ale snáď bolesti ustanú. Vopred ti radšej darujem tento náhrelník. Nosím ho na krku od smrti mojich rodičov. Dobre ho opatruj a on ťa ochráni. Navyše ti pomôže v nevyřešitelných chvíľach." V ruke sa jej zablysklo kus kovu v tvare zložité ruže, navlečený na koži. "Mami, ale veď mi ho môžeš dať, až dlhšie." "Čo keď už nebude ..." zašepkala a astalo ticho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Knihofil18 Knihofil18 | Web | 14. června 2012 v 19:55 | Reagovat

Wau. Ten prológ je EPIC! Naozaj ma až niekedy zamrazilo pri tvojich opisoch. Znova si ma dostala do kolien. :) Čo dodať? Píšeš úžasne. :) Teším sa na pokračovanie. :)

2 Káťa Káťa | Web | 15. června 2012 v 14:30 | Reagovat

Wow.Už se moc těším :))

3 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 16. června 2012 v 20:47 | Reagovat

páni, je to tak úchvatne napísané... normálne ma mrzí že tá kapitola nie je dlhšia :D Až som sa takmer zosula zo stoličky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama